TT# Boj

5. listopadu 2017 v 13:51 | Jana |  Témata
Neustále se potýkám s vlastními myšlenkami, které mezi sebou svádějí boj o tom, co je lepší. Hledám fakta, výhody a nevýhody dané myšlenky či nápadu, kde jsi nejsem jistá v kramflecích. Nejtěžší věcí, která v boji může nastat, je rozhodnout se.


Rozhodnout se bojovat dál a čekat na to, co štěstí a čas přinese nebo přestat a jít za tím, co považuji za správné? V životě se setkáme s otázkami, které nás potrápí, nad kterými necháme rozum stát, ale přesto musíme sami sobě odpovědět, protože nic nenecháme jen tak - mysl nám to nedovolí.


Například já svádím boj mezi mnou a ostatními. Nemám na mysli boj, kde útočím na přátelé či neznámé kolemjdoucí, ale vnitřní boj, kde porovnávám, co (ne)mám já, co mají druzí a naopak. Všechny trápí myšlenka, že závidíme krásu, bohatství nebo slávu, protože my nemáme to štěstí. Ovšem nezapomínejte, že tací lidé mají mnoho starostí a málokdy mohou projevit své slabiny a emoce.

Já se řadím nebo spíše kdysi dávno jsem se řadila mezi lidi, kteří záviděli krásu. Neustále jsem si prohlížela slečny okolo sebe a obdivovala jejich módu, krásu, ladnost, postavu, úsměv, dokonalý make-up a zkrátka se toho našlo skutečně hodně. Přemýšlela jsem, že k tomu, aby mohli kupovat spodní prádlo od Victoria's Secret, nosit kabelky od Louise Vuittona, několikrát měsíčně nakupovat v Sephore a nosit oblečení značky Versace či Armaniho, musí mít dobrý finanční zdroj. Otázkou ovšem zůstává ten zdroj - rodiče nebo slušně placená práce? Já osobně si ve svém pracovním oboru na svůj plat nemůžu stěžovat, mohlo by být hůř (i když každý by chtěl samozřejmě víc než má), ale přesto mi přijde strašně líto utratit tolik peněz za značku.

Sváděla jsem boj, kdy jsem toužila vlastnit dražší značku, mít dokonalý make-up, být štíhlá a neustále se porovnávala s druhými. Nedokázala jsem přijmout sama sebe takovou, jaká jsem. Netýkalo se to vzhledu, také jsem se zaměřovala na vnitřní část osob. Obdivuji lidi, kteří se nebojí mluvit na veřejnosti, protože s tímto problémem se potýkám pořád a svádím vnitřní boj, že nejsem dostatečně dobrá v komunikaci.

Během všeho toho válčení mezi touhou a skutečností jsem si uvědomila, že se mi bohatě stačí, když jsem sama sebou a cítím se skvěle z toho, co dělám. Ostýchavost sice všechno komplikuje, ale přesto se najdou i jiné vlastnosti, které to vynahradí.

Ať už svádíte jakýkoliv boj, zatněte zuby a bojujte za to, co je pro Vás správné a přínosné. :-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 5. listopadu 2017 v 14:17 | Reagovat

S tou závistí nad krásou ostatních jsem to měla také tak... Naštěstí mě to už přešlo :-)

2 Adel Adel | Web | 5. listopadu 2017 v 18:28 | Reagovat

Rozhodování je hrozný.. a hlavně si pak vyčítat své rozhodnutí, to je taky šílený :/
A s tou závistí to znám :/

3 Péťa | Be-Hope-Ful.blogspot.cz Péťa | Be-Hope-Ful.blogspot.cz | Web | 5. listopadu 2017 v 20:58 | Reagovat

Tak to jsme na tom asi podobne. 😀 ale kazdy boj vyhrajeme, pokud chceme! ;-)

4 little-booktea little-booktea | Web | 6. listopadu 2017 v 12:27 | Reagovat

Krásné pozadí❤

5 VeJa VeJa | Web | 6. listopadu 2017 v 13:40 | Reagovat

Takéto vnútorné boje s našimi vnútornými démonmi má zrejme každý... Najlepšie je ale fakt byť spokojný sám so sebou, pretože to je to, čo nás robí výnimočnými a odlišnými od odstatných.

6 neweresth neweresth | Web | 7. listopadu 2017 v 9:26 | Reagovat

Mmm, kompromis. Najít jej. Rozhodování, neustálý boj se sebou samým.  Co by bylo nejlepší? Mmm, proč bylo, bude - je. Jestli najdeš něco z čeho máš radost, drž se toho. Nemyslím si, že vlastnit znamená být rád, ale to už asi známe. Doufám, že jseš na dobré cestě, držím palce tvým myšlenkovým pochodům, hehe.

7 trypanozzoma trypanozzoma | Web | 7. listopadu 2017 v 15:27 | Reagovat

Vím, že kdysi jsem hrozně chtěla mít conversky.. přímo s tou značkou, ne obyčejné třeba z deichmanu, ale muselo tam být to kolečko s hvězdičkou a nebo aspoň nápis na podrážce :D Jinak jsem značky nikdy neřešila a doteď neřeším.
S projevem na veřejnosti mám taky problém, i když teď už menší než kdysi. Vždycky jak mám mluvit, tak si řeknu, jak vlastně vnímám ostatní já.. když se přeřeknou nebo řeknou něco špatně, řeknu si no a co a jdu dál.. to mi dost pomohlo :D

8 Anička Anička | Web | 7. listopadu 2017 v 16:35 | Reagovat

Já jsem nikomu nikdy nic nezáviděla, alespoň ne v tom špatném slova smyslu. Spíš jsem byla ta osoba, které lidi záviděli a bylo to přesně z toho důvodu, že mě neznali a mysleli si bůh ví co.

www.thewaybya.blogspot.cz

9 outcry outcry | Web | 8. listopadu 2017 v 11:21 | Reagovat

Taky jsem tenhle "boj" prožívala. Upřímně i teď se mi to někdy stane. Důležitý je se fakt zymslet, odkud ty peníze na věci a všechno mají. Pak jsem se kolikrát zybývala i tím, jestli, kdybych tolik možností měla, budu také tak krásná... Těžko říct, lepší na to nemyslet. :-)

10 K. K. | 8. listopadu 2017 v 17:59 | Reagovat

Stále jsou situace kdy sama se sebou bojuji, asi jako ty, nejčastěji v komunikaci na veřejnosti nebo jen ve třídě před spolužáky, přečíst vlastní slohovku, která se mi leč líbí, je pro mne přímo strašné.
Ale při většině těchto bojů opravdu stojí za to zatnout zuby a jít si za tím, po čem mi toužíme.

11 Linda Linda | E-mail | Web | 9. listopadu 2017 v 16:05 | Reagovat

Jak píšeš o boji s krásou, tak přesně něco takového jsem měla dříve taky. Pak jsem se na to vykašlala a začala to neřešit. Nemá to prostě cenu. A s poslední větou rozhodně souhlasím :)

12 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 9:34 | Reagovat

Boj, je zkrátka boj. Tohle znám také... člověk se neustále s někým porovnává. To je už tak nějak... přirozené. Patří to k nám.
Ale důležité je, aby nám to nepřerostlo přes hlavu. :) Každý jsme nějaký a každý máme co nabídnout. A často pak zjistíme, že ten, komu závidíme, zase naopak třeba závidí něco nám...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama