Já, oceán a maják

27. února 2018 v 19:17 | Jana |  Píšu pod proudem myšlenek
Kráčím cestou plnou kamení a pozoruji pobřeží, jenž je na dohled. Mířím k majáku, který stojí opodál. Nechávám si větrem pročechrat své dlouhé vlnité vlasy a vstřebávám vzduch Pacifiku. Rozhlížím se kolem sebe a vnímám každou vteřinu strávenou na onom místě. Vnímám každý pohled, který si utvářím a uchovávám ve své mysli. Vstřebávám veškerou energii, kterou mi toto místo nabízí a chvíli sleduji Pacifik, jenž naráží do skal. Pohlédnu do dálky oceánu a představím si, jak tancuji na jeho hladině a veškeré životní strasti jdou stranou. Jsem tu jenom já, oceán a maják.


Veškerá má bolest jakoby odpadla na dno oceánu a já mohla volně dýchat. Toto místo je pouze výplodem mé fantazie, ale veškeré pocity si odnáším s sebou a ty špatné tam nechávám - aneb nejlepší terapie. Kouzelná místa skutečně existují a ani nejde o to hledat je, ale vidět a cítit je. Protože hledat můžete celý život, ale když nebudete pozorně koukat, nikdy nic takového nenajdete (i kdyby jen ve Vaší fantazii).
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | Web | 27. února 2018 v 19:38 | Reagovat

Moc hezky napsané, některá místa mají tu atmosféru, že z nás dokáží strhnout starosti a to na nich ani nemusíme být osobně, stačí se zadívat na fotku a mít trochu představivosti. :-)

2 Markét K. Markét K. | Web | 27. února 2018 v 21:51 | Reagovat

Maják :-) Skvělý motiv k životnímu příběhu. Každý by občas potřeboval světélko, které by ho upozorňovalo na skaliska a strasti života.

3 Rezzy Rezzy | Web | 28. února 2018 v 18:54 | Reagovat

To je krásné :-) Připomíná mi to relaxace ve stacionáři... naposledy sestřička pustila tiše hudbu a měli jsme si představovat, jak jdeme někam na louku a leháme si do voňavé trávy a tak to hezky rozváděla :-)

4 Ann Ann | Web | 28. února 2018 v 19:29 | Reagovat

Každý člověk by se mohl do toho, co si napsala vžít  a víceméně se tím i řídit

5 Ennie Ennie | Web | 1. března 2018 v 11:43 | Reagovat

Krásně napsané :). Mně se moc líbí představa rozkvetlé louky a nebo cesta mezi poli a na krajích kvítí - chrpa, vlčí máky apod - taková cesta existuje a tam to bylo skvělé - ráda se tam v myšlenkách vracím ;).

6 Anička Anička | Web | 2. března 2018 v 11:17 | Reagovat

Tak krátký článek a tolik mi toho řekl :) Také si občas představuji místa. Ale více se vracím do těch, na kterých už jsem byla a kde jsem se nějakým způsobem cítila dobře, volně :) Moc hezky napsané :)

www.thewaybya.blogspot.cz

7 Niana. Niana. | Web | 2. března 2018 v 20:14 | Reagovat

To je nádherné :)
Já si často představuji, že ležím na pláži, slyším šumět moře, zpěv racků a nic mě v tu chvíli netrápí a netíží :) vždy, když mě čeká něco nepříjemného a potřebuji myslet pozitivně, zhluboka dýchám a vracím se na svoji pláž :)

8 Simix Simix | Web | 3. března 2018 v 22:26 | Reagovat

To je krásně napsané 😇 poslední sva dny mám múzu také na podobné texty. Ten obrázek je hezký 😊

9 jeife jeife | E-mail | Web | 3. března 2018 v 22:46 | Reagovat

Krásný článek :) tak je to i s lidmi ...

10 Barbara Barbara | E-mail | Web | 4. března 2018 v 17:21 | Reagovat

Moc hezký článek, vždy se těším na další :)
Já si nějaká krásná ísta představuji, když usínám, pak snadněji usnu.

11 V3ronika♥ V3ronika♥ | Web | 5. března 2018 v 12:49 | Reagovat

Vypadá to, že se dostáváš z rozchodu :)

12 thedecemberlady thedecemberlady | Web | 5. března 2018 v 19:06 | Reagovat

Nádherně napsané! ♥

13 nika nika | Web | 5. března 2018 v 20:25 | Reagovat

Kouzelná místa jsou všude kolem nás. Jen se musíme naučit je tak vidět. Krásně napsáno. Tyhle chvíle jsou strašně důležitý a krásný, kdy je prostě člověk jen sám se sebou a s přírodou. Když se nikdo na nic neptá. A když je nám dobře.

14 L. L. | Web | 6. března 2018 v 9:25 | Reagovat

Krásně napsané! :) Kouzelná místa určitě existují :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama