Hry mého dětství

30. září 2018 v 13:01 | Jana |  Ostatní
Nedávno jsem zavzpomínala, jak a s čím jsem si jako dítě hrála, protože mobilu a počítači jsem začala rozumět až někdy v 5. třídě, a i tak to bylo zcela jiné, než dnes. Tento článek je takové úsměvné nahlédnutí do dětství, které by nám mělo přinést příjemnou nostalgii a zamyšlení nad tím, jaké chceme dětství pro své vlastní děti.

children playing on grass field

Naše setkávání byla časně ráno a to tím, že jeden z nás šel zazvonit na toho druhého se slovy, jestli nepůjde ven. Žádný mobil, žádné zprávy, nic. Jen zkoušení štěstí, že bude doma a půjde ven. Všechny děti z okolí jsme chodily na stejné hřiště, protože bylo uprostřed všeho dění a stala se z nás banda. Ráda na to vzpomínám. (Celý článek berte z pohledu "my děti").


1. Zvonkohra
Myslím si, že tuto zábavu zná každý narozený v rozmezí roku 1999- níže. Dohadovaly jsme se, kdo zazvoní a kam se utečeme schovat. Já jsem to pokaždé vyřešila tak, že jsem u zvonku zůstala stát a počkala, dokud daný člověk nezavěsí, abych nebyla tak nápadná. Rozhodně jsme zvonily na několik set zvonků, jelikož jsme šly panelák po paneláku, haha. A mám takový pocit, že při jednom útěku jsem si rozsekla koleno, no dobře mi tak!

2. Céčka
Jo, musela jsem mít všechny, takže ty barevný i ty se třpytkami. A bylo jich fakt hodně, že jsme vždycky "soupeřily", kdo jich má víc. Bože, nad tím jsme trávily několik hodin denně a ještě jsme si je vzájemně měnily.

3. Rodinka
Na rodinku jsem si hrála ať už s panenkou, nebo normálně s kamarády. Vždycky byl někdo táta, někdo máma a někdo dítě. Všechno bylo tak krásný, bezstarostný, pohodový... a nejlepší na tom bylo, že každý používal něco, co odkoukal doma od rodičů. Snažily jsme se být dospělými, a tak moc nás to bavilo. Nehledě na to, tak s neteří jsme si i hrály na porod a každá jsme měla holčičku (když na to vzpomínám, musím se smát). Jo a mít vlastní kočárek pro panenku, to bylo teprve top! To jsme venku s holkami pořádaly pikniky v trávě.

4. Šlapka
Prosím Vás, nepředstavujte si něco špatného, protože se jednalo o absolutní banalitu. Ve škole o polední pauzu jsme hrávaly hru s názvem šlapka a hlavní pointou bylo šlapání si na nohy. Strašně ráda bych Vám popsala celý smysl té hry, ale pamatuji si jen, že jsme měly tři pokusy někoho šlápnout. Co se dělo potom, už nevím, ale šíleně jsme se tím bavily.

5. Venkovní hry
Tady se to týkalo třeba hry na schovávanou, Honzo, vstávej! a cukr káva limonáda čaj rum bum, Mumie (vlastní vymyšlená hra). A povím Vám, že od rána do rozsvícení pouličních lamp mě doma nikdo neviděl. A víte, co na tom bylo nejlepší? Vůbec jsme neřešily psí potřeby v trávě...nějak jsme věřily, že je čisto, a když se náhodou objevilo překvápko na botě, tak nejbližší obrubník a klacík to jistil. A vzájemné posmívání se "jé, šlápl si do hov*a" taky nechybělo, ale i tak nám bylo nádherně.

6. Balíky slámy a pole plné řepky
Nebudu Vám lhát, ale ze strachu vylézt na balík se najednou stala zábava, a tak jsme si na poli udělaly menší skákací překážku (dotáhly jsme všechny nejbližší balíky na jedno místo) a tím se dokázaly bavit několik hodin denně, až se balíky začaly rozpadat. A další oblíbenou činností se stalo běhání a schovávání se v rozkvetlé řepce (byla vyšší, než my). Domu jsme chodily žlutí od shora dolů a přestala jsem s tím, když jsem doma dostala vynadáno, protože polovina šatníku skončila v koši, haha. Teď už bych tam asi nevlezla z důvodu strachu z hadů, ale nejkrásnější na tom všem bylo, že jako dítě jsem se nebála ničeho a šla jsem do všeho rovnou po hlavě!

Také jsme lezly na prolézačky a měla jsem několikrát vyražený dech. Kluci po nás stříleli kuličkovými pistolemi, snažily jsme se zamilovat, konaly se přespávačky, lezly jsme po stromech, schazovaly kaštany, stavěly bungry a měly vlastní krámek u sebe v pokoji, kde jsme prodávaly na co jsme přišly. Také jsem dělaly vlastní choreografie, tancovaly na Dádu Patrasovou a zpívaly karaoke. Vařily bylinky a lektvary ze všeho, co jsme venku našly. Pěstovaly doma berušky v kelímku od másla, které záhadně mizely, plánovaly společnou budoucnost, jak budeme mít barák vedle sebe, vzájemně si mávat z okna a nosit si koláče, a taky jsme žalovaly, ale pořád v nás byly děti ulice. A tím vším jsem žila do 12 let určitě.

A co Vy a Vaše dětské hry? Určitě by mě zajímalo, jak na tom byly starší ročníky, než jsem já. Já už teď vím, že svým dětem dám do života ty nejkrásnější vzpomínky z venkovního prostředí. :-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Naty Dušková Naty Dušková | Web | 30. září 2018 v 16:20 | Reagovat

Já třeba céčka nikdy nesbírala, haha. Jinak tu hru šlapku neznám! :D Ale vždycky jsem milovala Cukr,káva, limonáda..

2 excessivemind excessivemind | Web | 30. září 2018 v 17:51 | Reagovat

Ještě jsem trávilo hodiny nad legem, ale takové to správné, kde jsme stavěli z úplných základních kostek, ne jak je to dneska všechno předpřipravené. A všechny ty venkovní hry, hra na rodinku (haha, i ten porod), céčka, no cokoliv, to je krásná vzpomínka! :D Chci, aby to mé děti měly úplně stejně.

3 Jana Jana | Web | 30. září 2018 v 20:02 | Reagovat

[2]: Jo, vím jaké máš na mysli! A ještě bych mohla dodat stavebnici Merkur :-D

4 M. M. | E-mail | Web | 30. září 2018 v 21:11 | Reagovat

Hraní na rodinu a taky s domečkem, to byla klasika. :D Venkovní hry jsme hráli hodně a hlavně jsme s kamarády žili Harry Potterem a tak jsme venku lítali s klacíkama a vykřikovali různá kouzla. :D Lektvary jsme taky dělali. My jsme celkem dost hráli počítačové hry, ale dospělí nás vždycky v 10 dopoledne vyhnali ven a do šesti večer jsme dovnitř nesměli (pokud nepršelo), takže jsme si hráli venku skoro pořád a bylo to skvělý. Za to svým rodičům děkuju. :)

A zvonkohru jsem vždycky chtěla zkusit, ale neměla jsem odvahu. :D

5 Hemitson Hemitson | Web | 30. září 2018 v 22:59 | Reagovat

Já jsem tedy právě ten hraniční ročník 99 a připadá mi až děsivé, jak bývají třeba ty ročníky 2000+ už v něčem odlišné. Doba se mění, ale stejně jsem ráda za to, že jsem to měla právě tak, jak jsi to psala. A nejlepší bylo opravdu to, jak někdo zazvonil a já stála za mamkou a slyšela: "Je Niki doma? Může si jít hrát ven?" :D O dost lepší než jak to je teď přes messenger, instagram nebo kde se to domlouvají, jestli tedy ještě chodí ven...

Tím posledním odstavcem jsem si připadala, jak kdybych viděla své dětství, doslova. Dokonce jsem si vzpomněla na pár situací. I na to, jak jsem se poprvé nevinně v 10ti letech zamilovala. Bylo to, když jsme hráli na schovky. Utíkala jsem se schovat k sousedům spolu se sousedem, který je o rok starší a živě si pamatuju, jak jsem u nich spadla, měla jsem koleno úplně od krve, ale nebrečela jsem a on byl tak šíleně vyděšený, pořád se ptal jestli jsem v pohodě a doteď mi to připadá jako scéna z nějakého romantického filmu, akorát že mezi 10ti letými dětmi. :D A já se do něj tehdy fakt zamilovala, hah.
Taky si vzpomínám, že jsme v zarostlém lese mimo bunkry stavěli i cestičky a hráli si tam na dinosaury. :D To tehdy frčel Jurský park. A já vždycky vyrůstala spíše mezi klukama, takže takové věci byly na denním pořádku. :D
Byly to krásné časy. Aspoň je na co vzpomínat.

6 veronikahaj veronikahaj | Web | 1. října 2018 v 13:44 | Reagovat

my jsme hrali hlavně gumu, na policajty a zloděje, nebo na babu, ale takovou specialni D: a pak jsme ruzne blby  s holkama a lezly po stromech a meli domecky v lese :D a proste bylo toho mraky. no jo chybi mi to ...

7 Míša Šislerová Míša Šislerová | E-mail | Web | 1. října 2018 v 20:05 | Reagovat

Mé dětství vypadalo dost podobně :D Honzo, vstávej, cukr káva, schovka, to jsou klasiky!! Taky jsme si často hráli doma na obchod a vždycky jsem doma nutila všechny nakupovat :D :D S panenkama jsem si hrála opravdu dlouho, asi do 14 :) Zvonkohru jsem nikdy nehrála, ale to bude tím, že jsem bydlela na dědině a všichni se znali :D

8 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 1. října 2018 v 20:59 | Reagovat

My jsme si se ségrou hrály s panenkami "na tety". :D Nebo s barbínama, ale to spíš já sama, vytvářela jsem různé příběhy, kdežto sestra je chtěla jen hezky oblíkat. :-D Venku jsme s dětmi z vesnice lezly po stromech, po třešni, jabloni, smrku. Vždycky se to pojilo s nějakou hrou, třeba na třešni jsme měli vesmírnou loď a na jabloni úkryt, když jsme utekly z království a žily v přírodě. Vyrobily jsme si luky a lovily jsme slepice. :D

9 Leník Leník | Web | 1. října 2018 v 23:07 | Reagovat

Hry venku jsou nejlepší :) Jsem moc ráda, že jsem dětství strávila venku a ne zavřená doma u PC/mobilu. Také jsme skákali panáka:)

10 Mája Mája | E-mail | 2. října 2018 v 12:19 | Reagovat

Tak teď se mi to naše společné dětství vybavilo a vyrazilo mi to dech.. To byly boží časy :)

11 Džejní Džejní | Web | 2. října 2018 v 20:26 | Reagovat

mam pocit, ze ja som hravala iba take uplne najobycajnejsie hry ako schovavacka alebo to sliapanie si na nohy :D na nic viac si aktualne neviem spomenut. kazdopadne velmi pekny clanok, tak milo nostalgicky :)

12 Boudicca Boudicca | Web | 2. října 2018 v 22:26 | Reagovat

Jé, to je krásný článek! Úplně jsem se zasnila a zavzpomínala. Také jsem trávila odpoledne hlavně venku, jen když bylo ošklivě, tak jsem zalezla do peřin a četla jsem (za pár let jsem v místní knihovničce přečetla kompletně celé dětské oddělení a polovinu dospělého). Céčka mě minuly, ale šlapky, zvonkohry (poetický název pro tak nepoetickou zábavu! :D ), schovávání se před kluky s kuličkovkami a lezení po stromech a keřích, to jsme měly stejné. My si ještě ještě hodně hrávali "na dinosaury" - už ani nevím, v čem to přesně spočívalo, a taky jsme s nadšením kradli starším sourozencům Bravíčko a holčičí časopisy.

13 benjaminek benjaminek | Web | 3. října 2018 v 18:58 | Reagovat

Ach, kde jsou ty staré časy, kdy jsem si hrála na rodinku :D a céčka no. Dnešní doba je už na tolik posunutá, že ty děti dnešní doby nepoznání skutečnou radost... je to Škoda, že si děti už tolik nehrají venku a místo toho koukaj jen do svých tabletů

14 nika nika | Web | 6. října 2018 v 19:46 | Reagovat

Jé, to je tak super článek! :D Moje dětství už sice bylo ovlivněno tou elektonikou, ale to lítání venku jsem naštěstí taky zažila. Céčka, ježíš, to byl fenomén :D snad do dnes je někde mám. A co teprve samolepky, to byl život, hah.

15 Zuzulet Zuzulet | Web | 7. října 2018 v 13:47 | Reagovat

Tak skákanie cez švihadlo či futbal na ihrisku alebo pri škole a navyše ešte aj bosa :D Tak to boli zlaté časy môjho detstva alebo v tej dobe boli populárne aj pogy, ktoré musel mať skoro každý a pamätám si, že moja mama mi chcela nanútiť barbi bábiku, ale tá skončila na dne poličky, lebo som ju vôbec nechcela a vždy som sa hrala s autíčkami svojho brata :D

16 Rezzy Rezzy | Web | 7. října 2018 v 14:35 | Reagovat

To je super článek :-) Některé z těch her jsem taky hrávala... jednou jsme ale blbli ve škole, byl to takový chlumec dětí a lezli jsme po sobě výš a výš, až jsme všichni spadli a já si obrátila dva prsty na ruce a bolestí jsem skoro omdlela... od té doby jsem byla trochu klidnější a těch her jsem se moc neúčastnila :-D Ale ještě si vzpomínám na jednu hru, říkali jsme jí "prdelačka" a to bylo něco jako hra na babu, akorát že jsme předávali babu zadkem :-D

17 supice supice | E-mail | Web | 7. října 2018 v 17:46 | Reagovat

Super nápad si tak zavzpomínat:) My v družině hrozně rády skákaly gumu a venku po škole pak na průlezkách hrály Raz, dva tři GONG!;D Jestli někdo zná...:)

18 Tereza Outcry Tereza Outcry | Web | 8. října 2018 v 13:14 | Reagovat

To je super článek. :-) Já jsem jako malá hrála také ty klasické venkovní hry, i zvonkohru. :-D A teď mi na mysl přišla hra - házení hadrem. Nechutnej hadr polorozpodlej na tabuli. Mokrej! A nesměl člověka trefit. Pamatuji si, jak jsme dostali hrozně vynadáno. :-D

19 Ennie Ennie | Web | 8. října 2018 v 21:42 | Reagovat

Jojo, zvonkohra :D. Céčka se mi nějak vyhnuly, kamarádka je měla, ale mně nějak neoslovily. Tak ty venkovní hry až na mumii taky u nás jely a ještě Krvavé koleno. Wow, je to hezké takhle zavzpomínat :). To s těmi balíky zní dobře, to bych moc nemohla :D. Jsem alergik a už takhle stačilo, že mi mamka vždycky říkala "zase jste lítali v obilí, co?" :D a já nevinně, jak jsi to poznala :D :D nebo nééééé a mamka "nekecej, máš červený oči" :D :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama